K programu>
Za spojování „nespojitelného“ v Parsifalovi byl Wagner kritizován a označován za diletanta, mimochodem také T. G. Masarykem v jeho spise Moderní člověk a náboženství. Ona iracionální, „nevědecká“ či „dekadentní“ fúze, je ovšem u Wagnera naprosto úmyslná, stylotvorná a velmi nadčasová. A v dnešní době pokračujícího prorůstání jednotlivých světových kultur i pokračující kritiky a rozkladu tradičních autorit nesmírně aktuální.
Parsifal byl v Národním divadle, stejně jako v řadě dalších evropských operních domů, uveden poprvé 1. ledna 1914 poté, co skončila třicetiletá ochranná lhůta, během níž se toto dílo na autorovo přání smělo provozovat pouze v Bayreuthu. Vrcholné Wagnerovo hudební drama se tedy do Národního divadla vrací bezmála po celém jednom století.
