Divadelní mirákl>
V případě Her o Marii nejde o operu v běžném slova smyslu. Martinů si vybral za náměty příběhy čtyř různých starodávných žánrů s náboženskou tématikou (biblické podobenství, divadelní mirákl, lidovou vánoční píseň a fantastickou legendu), nesledoval však ani jejich dramatickou linii, ani duchovně naučné poselství, nýbrž jejich poezii a atmosféru. Použil širokou škálu výrazových prostředků – chrámový i lidový zpěv, tanec, mluvené slovo i operní arioso, primitivní zvuk jarmareční kapely i dramaticky vypjaté symfonické sekvence, davové scény i snové přeludy… To vše volně spojuje jediné téma: Maria, žena, matka, světice či jen iluze o tom všem, o někom, kdo ošetří naše rány a uvede do blaženosti či alespoň do snu o ní.
